Leckdo si řekne - no jo, upéct chléb v pekárně, co je na tom? No tak to pozor, je na tom vcelku dost! Samozřejmě, pekárna míchá, hněte, kyne, peče... Ale kvásek za vás neudělá. Ano, řeč je tu o produktu, který nemá původ v krabici Směs na přípravu chleba. A teď si shrneme proč a jak.

1.Kvásek není droždí!

Běžný spotřebitel sáhne v obchodě pro klasickou Šumavu, protože chléb je chléb a co na něm vymyslet jiného. Jenže to bude tím, že se se skutečným chlebem možná ještě nesetkal. Výrobci se nám snaží podsunout, že v obvyklých podmínkách je pecen třetí den tvrdý a čtvrtý plesnivý (ne nutně v tomto pořadí). Je to standardní proces a máme ho sníst včas, tradá. Nicméně pro mne standardem je, že mám v chlebníku v utěrce chléb i týden a není ani tvrdý, ani plesnivý. Tak jak je to možné?

V dnešní rychlé (a také dost líné) době se klade důraz na co nejrychlejší a nejjednodušší  produkci. Proto byl kvásek, o který se pekař musel starat jako o tamagotchi, aby byl spokojený, napapaný a lajcky řečeno nechcíp, upozaděn a nastoupily na sériovou výrobu kvasnice.

Kvásek vzniká pouze z vody přirozeným kvasným procesem, kterého se účastní pouze kvasinky a bakterie přirozeně vyskytující se v mouce z obilných zrn a ve vzduchu. Při kvašení začnou enzymy rozkládat škrob na jednodušší cukry a ty vyživují kvasinky a bakterie mléčného kvašení rodu Lactobacillus, jehož činností se vytváří kyselina octová a mléčná. Tyto dvě kyseliny se právě podílejí na vzniku prostředí, které není vhodné pro rozvoj jiných bakterií a právě výše zmiňované plísně.

2.Proč je pro nás kváskový chléb lepší?

Pokud mám založený kvásek a pěkně mi spinká v lednici, tak příprava chleba zabere méně času, než cesta do pekárny. Myslím ten lidský vložený potenciál, pekárna se s ním pere 6 hodin. Bude obsahovat mouku, vodu, sůl, kmín a nějaká ta semínka. Maximálně 5 složek. Naproti tomu u řetězcového chleba můžeme nalézt: emulgátory, pěnotvorné látky, oxidační látky, redukční látky, hydrokoloidy, chemické kypřící prostředky, konzervační látky, enzymové preparáty, komplexní zlepšovací přípravky. Vážně??? A pak to stejně zplesniví? No a pak taky obsahuje tu mouku a droždí, uf.

Kváskový chléb má pozoruhodné vlastnosti, trochu jako záhadný předmět od šamana, ale krom tří (upozorním na ně) nemůžu žádné potvrdit, ani vyvrátit, nicméně i ty tři jsou naprosto v lesku. Pro zajímavost některé z nich: [1]

  • je lépe stravitelný (díky rozložení bílkovin na aminokyseliny)
  • má antibiotické účinky (díky fytoalexinům vznikajícím v průběhu fermentace)
  • má vyšší využitelnost minerálních látek v organismu
  • čistí krev (je vhodný pro osoby trpící akné, exemy, lupénkou)
  • vyživuje nervový systém
  • posiluje svalový systém (vhodný pro dospívající a sportovce)
  • vydrží déle čerstvý (to byla první věc, která mne velice mile překvapila, skutečně vydrží klidně i týden, takže TOP n.1)
  • upravuje trávení (nenadýmá, ani když je čerstvý a teplý! To bych vyzdvihla hlavně u kojících matek - některé děti na čerstvé pečivo, které s chutí snídají jejich matky, dost špatně reagují a pak přichází řev a otázky, z čeho že toho křiklouna bolí to bříško, když sakra žádný fazole nejím!!! Takže u kváskového chleba jste, milé matky, úplně v pohodě a za mne TOP n.2) 
  • vyznačuje se výraznou sytivostí, má nízký glykemický index (ačkoliv kalorická hodnota není nijak výrazně nízká, tak 100g kváskového chleba zasytí na celé dopoledne - TOP n.3 Holy Grail!!!)

3.Mouka

Pokud jedete v režimu redukce, optimální je žitný či žitno-pšeničný chléb, ideálně z celozrnných mouk. Není to nic, co by se běžně nevyskytovalo v regálech, i když v mém oblíbeném Lidlu je nemají. Používám převážně Předměřické mouky, buď tmavé chlebové, nebo celozrnné.
Jen bych dodala malou poznámku:

  • celozrnný žitný či žitno-pšeničný: super pro redukci, 100g žitného má 178kcal (bílý chléb 238kcal/100g) a pocit zasycení nesrovnatelný
  • žitno-pšeničný: chlebová necelozrnná mouka, Předměřická má tmavou. Peču převážně tento chléb, jelikož celozrnné pečivo není vhodné pro děti do tří let.
  • žitno-špaldový: ideální pro zavádění chleba do jídelníčku kojence. Začínali jsme s chlebem v roce věku dcery. Chléb je standardně z žitného kvásku, ale místo pšeničné mouky přidaná špaldová, minimum soli, žádná semínka, na plátky pěkně do mrazáku a v případě potřeby, pláteček do dětské ručičky vždy k mání. Jelikož špalda má jinou strukturu lepku, která je lépe stravitelná pro lidský organismus, tak je pro zavedení pečiva batoleti ideální.
Tak teď už každý ví, že chléb z pultu už vůbec nikdy nechce, natož sypkou směs v papírové krabici určenou pro domácí pekárny, odloží pátrací balon místo hlavy plný informací, které se zájmem četl výše a hurá na založení kvásku!

Založení kvásku a jeho uchování:


spící kvásek

zakrmený kvásek

vykynutý kvásek


Žitná mouka, voda a spooousta trpělivosti. 100g žitné mouky a 80ml vody vytvoří kašičku, kterou je třeba uchovávat ve vysoké nádobě s víkem, ve kterém jsou otvory, aby mohl dýchat. Pro začátečníky stačí sklenice od okurek a do víčka udělat dírky. Teplota pro kynutí je 27 stupňů, ale kvásek to zvládne i při pokojové. Kvásek by měl začít tvořit malé bublinky a růst do výšky. Po několika hodinách je třeba kus kvásku odebrat, domíchat stejné množství mouky a vody a nechat znova růst. Toto dokrmování trvá tak 3 dny, než je kvásek schopen během 2-4 hodin po nakrmení vytvořit bublinky a několikanásobně vyrůst. Snadná práce.
Po odebrání na náš chlebík je třeba nechat vždy kousek pro uchování, abychom nemuseli před každým pečením zakládat nový. Nechávám tento kousek v lednici, pokud spí déle jak 4 dny, přikrmím. Před dalším pečením mám dobrou zkušenost s přikrmením při pokojové teplotě večer, pak ráno a před polednem peču.

Žitno-pšeničný chléb: 

  • 210g kvásku
  • 350ml vody
  • trocha oleje
  • 210g žitné mouky
  • 280g pšeničné mouky
  • 2 lžičky himalájské soli (mořské jen jednu, solí více)
  • kmín, slunečnicová semínka

Pekárna:

To už je na každém, jakou zvolí. Jen je třeba, aby měla program, který se dá ručně naprogramovat, jelikož přednaprogramované programy (no to je úplný jazykolam) nejsou tak úplně pro chléb kváskový. Já mám naprogramováno na mé Eta Vital:
  • předehřívání 0 minut
  • hnětení 10 minut
  • 1.kynutí na 27 stupňů 3 hodiny
  • 2.kynutí na 32 stupňů 2 hodiny
  • pečení na středně tmavou kůrku 1 hodina
  • celkem 6:10
Doporučuji nepéct přes noc. Chlebík strašně voní a tahal by nás z pelechu, a když by to nezvládl samotný chléb, tak pípák oznamující hotovo, tak ten teda určitě.


A to je ten rychlý článek o chlebu, který jsem měla v plánu. Pokud by to na někoho bylo moc informací, nechť se obrátí na email back2mybody@gmail.com, dostane jich za odměnu mnohem více.

[1] Zdoj: Kváskové pečivo tmavé, Hana Bačíková

Další inspirace a tipy na zdravé lehké stravování na INSTAGRAMU



Mohlo by se Vám také líbit

2 komentářů