Ghí - neboli přepuštěné máslo - jsem objevila s prvními příkrmy pro dceru. Jelikož jsem potřebovala vše, co se na internetech ohledně spaní, jedení, kadění atakdále mimin píše, za drahý peníz jsem začala kupovat i ghí. Naštěstí se ke mě brzy dostala informace, že výroba není až tak složitá, aby ho průměrně zdatný jedinec pohybující se v kuchyni nezvládl a začala jsem tvořit. Ačkoliv vlastním pomalý hrnec (a každému ho nutím jako nejpotřebnější věc v kuchyni), první pokus se odehrál v hrnci na plotně. Jako jde to, ale pomalý hrnec - ne nejsem obchodní zástupce žádné značky - to je pro mě pán s velkým Pé, protože v něm jde úplně všechno a úplně nejvíc nejlíp! Takže i ghí.

Možná to zní jako nějaká novinka, ale opak je pravdou. Česky řečeno přepuštěné máslo je tradiční surovina a ne nějaký novodobý výkřik, který všichni najednou potřebují a za rok se o něm neví. Vzniká z másla zbavením mléčné bílkoviny a vody, díky čemuž může být skladováno v pokojové teplotě a nic, co bychom nechtěli, se s ním ve špajzu nestane. Hodně se řeší, jestli ghí mohou používat lidé citliví na laktózu. Za mě - pokud vadí i stopové množství, tak určitě ně, mě tam vždy nějaká kapka zbyde. A nemyslím si, že v průmyslové výrobě je tomu jinak. Pokud si tedy kladete otázku, co se s ním vůbec dělá a proč bych měl vzít kostku másla za padíka a nesmyslně ji rozpustit v hrnci? Zásadní rozdíl mezi máslem a přepuštěným máslem je v v tom, že ghí snáší v teplé kuchyni mnohem vyšší teplotu. Máslo dosahuje kouřového bodu při 175 stupních, kdežto ghí až při 250. 

Jak jsem psala, pro mě je výroba v pomalém hrnci mnohem příjemnější, jelikož se o něj nemusím vlastně vůbec starat. Mám malý hrnec - 3,5l - vejde se mi do něj 5 kostek másla. Ty rozbalím (je třeba to psát? Asi jo) a vložím do hrnce. Poklici přiklopím na první půlhodinku, aby se mi hrnec rychleji zahřál. Po půlhodině poklici sundám a už ji ta nevracím. Máslo se mi v hrnci pomalí 4 hodiny na hight. Žádnou pěnu nesbírám, jen kontroluji barvu (aby nebyla až moc zlatá) a jestli se mi na dně něco nepřichytává. Po čtyřech hodinách vypínám a nechám dojít. Je důležitá ale zmíňka, že každý hrnec funguje jinak, i každé máslo funguje jinak, i ručičky každého českého člověka fungují jinak, takže není možné se na tento čas spoléhat, je třeba poprvé prostě máslo hlídat, aby se z přepuštěného nestalo přepálené. Nakonec máslo přeliji přes plátýnko (dětská látková plena je úplně ok) do širší nádoby, protože z pomalého hrnce to moc do těch, ve kterých chci skladovat, nejde a z ní až pak přelévám do malých uschovatelných dóziček.

Jak už jsem zmiňovala v některém z minulých článků, celý život jsem pěstovala různé druhy zajímavých i nudných cvičení v honbě za hubenou postavou. U spinningu mě vyděsil zvětšující se objem nohou a od té doby jsem se čemukoli, co by mohlo nějak posílit nohy, striktně vyhýbala. Nicméně ať jsem dělala co jsem dělala, hezké nohy a kulatý zadek mi to nepřineslo. Samozřejmě každý má jinou představu o tom, co je hezké, ale placka místo zadku se snad nemůže líbit nikomu, no ne?

Sestavila jsem si tři silové tréninky, které točím a po osmi měsících musím nekriticky uznat, že přinášejí ovoce. I když jsem stále tučná (oblíbené slovo mého netučného muže), tak začínají vykukovat líbivé křivky a když zatnu, občas i nějaký ten sval. Takže zbývá už jen vydržet se cvičením, nepolevit ve správném stravování a ještě drobet se odtučnit, easy, to už je hračka. Dnes bych teda ráda ukázala trénink nohou a zadku.

Bez toho to nejde. Začít cvičit cokoli bez protažení, to je vyloženě risk. Začít cvičit nohy bez zahřátí, to je o úraz. Takže i když to nikoho nebaví a každý se to snaží vošulit, je třeba protažení věnovat těch 10 minutek a u tréninku nohou určitě i zahřátí, tady samotné protažení nestačí. Každý trénink vložím před samotné protažení 10 svižných minutek na stepperu. Asi není nikde psáno, jak přesně protahovat, jen bych se držela pravidla, že pokud něco zlobí, je třeba tomu věnovat péči. Mám operované koleno a z "úrazu" na vysokých podpatcích pochroumaný nárt. Takže krom celkového protažení (ano, i u tréninku nohou protáhnu ruce a ramena, však na nich leží osa se závažím, protáhnu záda, však při dřepu makají jak vzteklé) a základního protažení nohou a hýžďového svalu, se speciálně pověnuji i kolenům a nártu. Zahřátí a protažení zakončím svižnou sérií dřepů bez zátěže a širokých dřepů.

Dřepy se zátěží patří mezi klasické silové cviky, které většina žen odmítá s obavami z nárůstu svalové hmoty. Vetší stehna vysvětlují velkými svaly na stehnech, často je však jejich představa mylná. Fyziologicky je ženám daná nižší svalová predispozice, nízká úroveň růstového hormonu a proto se nemůžeme odvolávat na velká stehna vytvořená zmohutnělou svalovou hmotou. Řekla bych, že každý lehce rozezná hmotu aktivní (svalovou) od hmoty pasivní (tukové). Z toho důvodu by měl spíše nastat zásah do jídelníčku a cardio aktivit a nikoli ignorovat dřepy se zátěží.

Široký dřep s kettelbellem

Dřep s osou

Výpady s osou

Hip thrust