Když se v hlavě zrodí nápad shodit pár kil, člověka to svádí otevřít strýčka Google a najít optimální dietu pro co nejhladší průběh "odtučnění". Vím to, protože v tom frčím od 14ti let. Zpětně mě tedy drobet zaráží, že mi bylo ve 14ti schváleno bojovat s kily pomocí tukožravé polévky, asi jiná doba.

V tomto článku bych chtěla krom všech nesmyslů shrnout i dvě diety (low carb fanatici už by mně hnali, protože low carb není dietaaaa), které mě inspirovaly k novému životnímu stylu, který - ak doufám a pevně věřím - se stal mým holly grail a budu se ho držet zuby nehty až... No nevím, asi dokud ty zuby budu mít.

Jak jsem zmiňovala, tak moji éru dietářky před dvaceti lety odstartovala tukožravá polévka. Jako základ dobrý - zeleninová polévka ze zelí a spousty zeleniny, spousta vitamínů, chuť první dny není úplně marná, tedy pro ty, co rádi zeleninu. Jenže sama o sobě žádné tuky nežere, i když se tak hrdě nazývá. Úbytek váhy přihází hladověním, které vzniká konzumací pouze této polévky. Někdo vymyslel upgrade, asi se nechtěl zabít hned první týden a tento pestrý jídelníček obohatil o nízkotučný jogurt a plátek tmavého (co je to tmavý?) chleba denně. No nevím, jak dlouho to kdo vydrží, ještě dnes cítím v puse pachuť zelí a cítím ten strašný smrad. I přes to jsem ji zvládla minimálně 3x držet, fuj, blé.

V hitparádě nesmyslů sedí hodně vysoko i mléková dieta. 16 dní utrpení. Po prvním dni, kdy se pije jen mléko, přichází euforie v podobě tvarohu, jogurtu a libového masa. Další dny dostane dietář za odměnu i zeleninu a ovoce. Vše v neuvěřitelných 200g porcích. Hlad po dobu 16ti dní opravdu neustupuje a kdo dojde až do cíle, tak oslaví shozená kila na váze pěkným obžérstvím.

Bylo toho spousta, různě jednostranně založené diety, jako salátová, citrusová, vaječná, pít na lačno jablečný ocet (další chuť, na kterou se nikdy, ale opravdu nikdy nedá zapomenout), nejíst po čtvrté hodině, pít hromady vody se psyliem, jíst jen nízkotučné produkty, nejíst vůbec nic (pozor, dieta Nežrat se nedá držet dlouhodobě, fakt ne!). Ale prvenství v moji nesmyslohitparádě drží veškeré hubnoucí prášky, a to v čele s AdipexRetard. Kdo nezná, tak zvaná Zlatá vejce. Počáteční stav lehkosti způsobený absencí myšlenek na jídlo střídají psychostavy a myšlenky na rozhodně horší věci, než je jídlo. Ne nadarmo je toto "léčivo" na předpis a za mě... No zkušenost to byla, ale asi by si s tím neměly hrát děti. Takže - za mě ne!

Tak zvaný Mačing. Žili jsme spolu několik let, takže je to takový můj bývalý přítel, na kterého člověk rád vzpomíná, protože mu s ním bylo dobře, ale jelikož už má nového loverboye, tak se k němu naštěstí nevracet nebude. 

První kniha je 28mi denní program, kde kraluje salát z červené řepy, ale žádné hladovění se nekoná. Je příjemné, že se nic neváží, prostě se jí do sytosti, jídelníček obsahuje snížené množství sacharidů, bílkoviny a velké množství zeleniny. Druhá kniha už vás tou řepou tolika nezatěžuje, opět denní jídelníček na 5 jídel s omezenými sacharidy. Knihy jsou plné receptů, hlavně jednoduchých, z mojí oblíbené kategorie - za pět minut z kuchyně. Takže za mě dobrý. Ale je tu jedno velké ale. Denní jídelníček člověka nedonutí myslet a nenaučí ho ten jídelníček sestavovat samostatně. A všeho moc škodí, takže nevěřím, že bude někdo schopný jet podle knih do konce života. Každopádně pro lidi, co potřebují mít přesně dáno, co kdy jak proč, mi Mačing přijde jako dobrý start, než se rozhodnou, co se sebou dál.

No. Takže takto. Nejsem zastánce LowCarb. Přijde mi to jako pitomost, ale díky za něj, protože používám spoustu chutných LowCarb receptů. Drobet povrchní ode mne, ale co už.

Proč mi to přijde jako pitomost. Opět základ dobrý - omezení sacharidů, to je v pořádku. Ale 20-50g denně?? Já osobně ani nevím, jak toho dosáhnout, když si dám zapečenou brokolici, tak mi tam hnedle naskáče 40g, co teda jíte, milí LowCarbáci? Já to vím, protože jsem na špizunk v LowCarb skupině na Fejsbůku. A krom toho, že se nestačím divit některým jídelníčkům - založených na tuku - tak se nestačím divit ani atmosféře v této skupině a agresivnímu chování členů, ale to je na úplně jiný článek. 

Abych se vrátila k tomu jídelníčku. Aktuální trend LowCarb mi přijde spíše jako tuková dieta. V honbě za co nejnižším množstvím sacharidů je třeba denní příjem vykrýt jinými makroživinami, takže se příznivci LC ládují hlava nehlava bílkovinami ve snaze o ketózu, jenže organismus je schopen z nadbytku bílkovin vyrobit glukózu, takže většinou v žádné ketóze nejsou a jen vztekle prskají v oné skupině na FB (asi jste si všimli, že mi tato skupina maličko leží v žaludku, no nic). Takže aby alespoň nějak tělo fungovalo, tak s minimem sacharidů a záchovným množstvím bílkovin, je třeba dodat obrovské množství tuků. A to obrovské je, jak jsem vypozorovala, až 70% denního příjmu. Nepřijde mi to ok, když se místo sacharidového ovoce a červené zeleniny, které obsahují vitamíny a vlákninu, láduju hermelínem, čabajkou a zaleju to smetanou.

Tadaaaaa, famfáry, odhalen holly grail!!! Jako vždy se vším, co funguje, to nejjednodušší je to nejefektivněji. Proč naši výživu lámat přes koleno, dělat si z toho pakárnu, vařit věci, co nejíme, nebo naopak nejíst věci, co jíme rádi, nechávat si psát jídelníčky a vařit v úterý oběd, na který jsem měla chuť ve neděli, vařit z věcí, které neznám a neumím je používat. Prostě ne. Pokud si hlídám, aby byl výdej vyšší než příjem, tak...? Hubnu. A jediný způsob, jak toto hlídat, je (pro mě, třeba to někdo zvládá počítat i sám) zapisování do kalorických tabulek.

Takže. Pokud chci zhubnout, nainstaluji si Kaloricketabulky.cz  do svého chytrého telefonu, který beztak celý den nepouštím z ruky. Nastavím si denní příjem a makroživiny (jak a kde co najít bude v dalším článku celém o tabulkách) a jedu, žádný zdržování. Samozřejmě je jednodušší, když je možnost uvařit si doma, ale i při závodním stravování se dá odhadem zapsat, takže žádné výmluvy.

Možná teď bude někdo kroutit očima, že zapisování do tabulek je strašně omezující a jak to trvá dlouho a co když nevím, kolik to vážilo? No tak to nežeru, ne, beztak to je nějaký nesmysl z FastFoodu. Je pravda, že to nějaký čas zabere, ale v množství času, který každý den trávíme na mobilu a osobním počítači... no, moc bych to nevytahovala, každý ať si sáhne do svého svědomí. Pravda je prostě jen jedna. Pokud máte problém se svou váhou, chcete ji snížit, nebo udržet, je třeba pro to něco drobet udělat. A podle mého skromného celoživotního dietářství je toto opravdu ta nejjednodušší a nejsprávnější cesta. Není to o tom, vybrat si správnou dietu, je to jen o tom, správně jíst. Tak have a fun!

IG: b_to_my_b